Neštěstí? Když webhosting zařizuje firma mající na starosti firemní sít

Přístup řady firem bych co se webových stránek týče nazval lehkovážným, hazardním, ležérním nebo prostě hloupým. Běžně se totiž děje, že i ve firmách, které na webu nějak závisí (např. mají velký podíl prodeje přes eshop), je registrace domény a webhosting jaksi na druhé koleji.

Příklad 1: firma se starým webem, který kdysi dělal studující synovec bývalého zaměstnance

Výše uvedený nadpisek jsem sice záměrně trošku přehnal, ale jen to ilustruje situaci, se kterou se často setkávám. Firma před lety svěřila tvorbu svých webových stránek nějakému studentovi či začínajícímu webdesignerovi. Nic proti tomu. Ušetřili za nákup téhož od profesionálních webových studií a pokud nenarazili na amatéra (což se taky často stává), mají na dobu vzniku dobrý web.

Jenže vývoj jde kupředu a webové stránky prostě časem zastarávají. Ve firmě si na ně vzpomenou například v momentě, kdy chtějí změnit informace o telefonním čísle. A ejhle, z bývalého studenta kterého jim kdysi dávno někdo doporučil, je majitel malého webového studia, který už na ně nemá čas a za svůj studentský výtvor by se dnes styděl. Případně pokračuje ve studiích v zahraničí a rovněž nemá na úpravy typu změna telefonu čas. A samozřejmě si už nepamatuje věci jako přístup na FTP a k registraci domény.

Příklad 2: svěřme web našim „ajťákům“ a máme to bez starosti

Následující situace se někdy vyvine z předchozího příkladu, jindy to u ní všechno začíná. Ve firmě se rozhodnou, že přípravu svých webových stránek svěří firmě, která se jim stará o servis počítačů a údržbu počítačové sítě.

Bohužel se ukazuje, že i sebelepší síťaři a čističi počítačů tvorbu webu zvládají jen ve výjimečných případech. Skoro vždy však tento úkol, tuto výzvu, bez otálení přijmou. Proč? Chtějí se zavděčit klientovi, nechtějí se před ním shodit, nepotřebují, aby do jejich IT věcí koukal někdo třetí. Web tedy buď splácají sami, nebo na to najmou někoho dalšího s tím, že jako autoři webu se budou prezentovat oni.

Věřím, že nejsem sám, kdo občas slyší v telefonu: „Dobrý den, staráme se jednomu klientovi o síť a webům vůbec nerozumíme, ale teď po nás chtějí webové stránky. My weby vůbec neděláme, ale vzali jsme to a hledáme někoho, kdo jej pro nás vytvoří.“ Dlužno dodat, že většinu takových nabídek na spolupráci odmítám.

A kde je vlastně problém?

Oba výše uvedené příklady mají něco společného. Tak, jako firmy neví o webu víc, než že jej mají, stejně tak nemají ponětí o tom, že web není webhosting a ten že není doména. Tyto tři věci prostě splývají a ne zřídka se splachují nějakým jedním paušálem, který pak servisní firma rozdělí pro sebe a pro zaplacení zmíněných tří položek.

Všechno klape do doby, než se firma rozhodne své ajťáky vyměnit. Nebo do doby, než si řekne, že chce zbrusu nový web, tentokrát od profesionálů.  Vyvstanou totiž následující otázky:

•    Doména? Myslíte web? Nevíme...
•    Vy chcete FTP? A co to je?
•    Proč máme platit nějaký hosting, když už jsme si koupili novou doménu?
•    Databáze? (následuje udivený výraz)
•    Atd.

Toto jsou všechno věci, které se učí i ve škole v informatice. Já počítače intenzivněji potkal až na gymnáziu, kdy internet spíše začínal, nicméně vše výše uvedené jsme už řešili i na vysoké. Co mě udivuje, že tyto pojmy jsou cizí i lidem mladším, než já, přesto vystudovaným a všude se okázale pyšnícím svým titulem.

V řadě firem absolutně nevědí, kde je jejich web umístěn, kdo jej má pod kontrolou a co by dělali v případě nějakého problému s webem. V lepším případě je doména registrována na firmu a na starosti ji má někdo ze spřátelené IT firmy, v tom horším doména odchází spolu s náhle znepřátelenou IT firmou pryč a dá hodně práce ji dostat pod kontrolu.

No a konečně se dostávám k tomu, co jsem zmínil v nadpisu článku. Dosavadní firemní web je obvykle hostován na „serveru“ nějakých ajťáků. Opět to může být horší a ještě horší. Buď to běží na nějakém slabém stroji, kde je X dalších webů, nebo to běží na rychlé lince (viděl jsem i na ADSL) někde v kanceláři ajťáků pod stolem.

Když pak přijdete s tím, že nový firemní web postavíte na jednom z populárních open source redakčních systémů (je jedno, jestli půjde o Drupal, Joomla nebo WordPress), budou vás ti ajťáci proklínat, protože jim narušíte jejich ekosystém. Jejich slabý server samozřejmě toto neutáhne, ten je rád za servírování HTML souborů.

Nastává hra kdo z koho a pokud tvůrce webu vyhraje, je to za cenu trvalého nepřátelství s onou IT firmou, neboť jí vzal bezpracný kšeftík a po různých peripetiích dostal web na normální hosting. V horším případě bude web nadále uložen u IT firmy, která jen posílí server.

Vždyť zařídit webhosting není vůbec složité

Já se přiznám, že uvažování řady lidí a firem prostě nechápu. Je mi jasné, že chtějí mít vše bez starostí (tj. z krku), ale snad stojí za to strávit chvilku registrací u běžné hostingové firmy a předejít tak do budoucna případným problémům.

Na to, abych si objednal hosting a doménu nepotřebuji umět weby vytvářet. Pokud ale chci web, měl bych mít alespoň základní povědomí o tom, jak to vlastně na internetu funguje. Minimálně z toho důvodu, abych nemusel spoléhat na to, že co mi kdo pověsí na nos, to je svatá pravda.

Bohužel se tím řídí málokdo a tak jsou běžné situace, kdy vytvoření nového FTP účtu ke stávajícímu webu je zpoplatněno tisícovkou (je to přeci jen složitá operace), přidání další databáze například kvůli doplňkovému webu je kvůli pohodlnosti ajťáků zamítnuto (použijte prefixy názvů tabulek), jakákoli změna konfigurace webserveru či PHP (ono je už PHP 5.3?) je rovněž nemožná či složitá (my to máme dobře, že je to na jakémsi hostingu jinak, to nás nezajímá).

Co tedy říci závěrem? Pokud toto čte někdo, kdo má firmu s webem nejasného původu, popřemýšlejte o tom, zda vůbec máte firemní doménu registrovánu na sebe. A mějte pochopení pro tvůrce nového webu, když bude kroutit hlavou nad tím, že nepoužíváte klasický hosting.Pokud na tohle kouká někdo z IT firmy, která mi chtěla nabídnout vytvoření webu pro jejich klienta, nyní víte, jaký mám na celou věc názor...

A konečně pokud si tohle čte tvůrce webu – napište do komentářů, jestli jste se s něčím podobným také potýkali? Věřím, že nejsem sám.