Wordmove: velice snadná migrace WordPressu mezi lokálním počítačem a serverem

Takové pravidlo zkušenějších vývojářů webů pracujících na větších projektech říká, že člověk by neměl úpravy provádět na živém webu přímo na serveru nebo webhostingu. No jo, jenže ono je to tak rychlé a pohodlné, že to prostě k takovým postupům svádí.

Komu by se chtělo hlavně u menších projektů kopírovat web ze serveru k sobě do počítače nebo jinam na vývojovou kopii. Tam upravovat připojení k databázi, tu následně importovat. Provést změny, vyzkoušet je a zase vše vrátit zpátky na hosting. Jasně, že by to takto mělo být, víme všichni, ale u menšího projektu se s tím nikomu nechce trávit čas.

Je tu však docela jednoduchá pomůcka pro příkazový řádek, která vám těžkosti spojené se synchronizací dvou kopií jednoho webu vyřeší. Jmenuje se Wordmove a jde o jednoduchý nástroj napsaný v Ruby. Funguje jednoduše. Na začátku si vygenerujete konfigurační soubor v syntaxi YAML, upravíte v něm nezbytné údaje a pak jen pracujete se dvojicí příkazů, která buď stáhne kopii webu včetně databáze do počítače, případně naopak, nakopíruje upravený web a jeho databázi na hosting či server.

Jak pracovat s nástrojem Wordmove

Abyste mohli začít Wordmove používat, musíte si v počítači rozběhat prostředí pro fungování s Ruby. Jak instalace Wordmove, tak jeho použití totiž Ruby vyžaduje. Jakmile máte připraveno a funguje vám na příkazovém řádku příkaz gem, můžete se pustit do instalace Wordmove.

1. Příkazem gem install wordmove spustíte instalaci nástroje Wordmove. Na mé instalaci MacOS to chtělo spustit s příkazem sudo kvůli nějakému oprávnění pro zápis souborů.
2. Přejděte do složky, do které chcete nakopírovat WordPress ze vzdáleného serveru, respektive do složky, ve které už máte případnou lokální kopii WordPressu, kterou byste chtěli nahrát na server. Zadejte zde příkaz wordmove init.
3. Ve složce vám vznikne soubor Movefile, který si otevřete v nějakém programátorském editoru a upravte v něm potřebné údaje. Tedy adresu webu v lokálním prostředí, cestu k němu a informace pro připojení k databázi. V sekci production pak podobně upravte údaje webu na vzdáleném serveru.
4. Ve spodní části konfiguračního souboru odkomentujte buď ssh:, nebo ftp: a dále údaje pro připojení k jednomu z těchto protokolů pro přenos souborů. Je možná dobré vědět, že FTP nebude Wordmove do budoucna podporovat.
5. Tím je konfigurace připravena. Vzdálený WordPress do počítače dostanete příkazem wordmove pull --all. Naopak pro jeho nakopírování na hosting použijte příkaz wordmove push --all.

Prográmek Wordmove má řadu pomocných přepínačů. Kouknete-li do dokumentace, zjistíte, že nemusíte například kopírovat databázi, ale třeba jenom soubory. Podpora Windows není oficiálně zmíněna, ale podle ohlasů na internetu by měla normálně fungovat.

Aby byl Wordmove schopen přenášet i databázi, ujistěte se, že v příkazovém řádku ve vašem počítači máte přístup k programu mysqldump. Pokud jej v počítači máte, ale není dostupný ze všech složek, přidejte cestu k němu do proměnné PATH.

Pokud byste chtěli WordPress synchronizovat mezi více prostředími, nejenom lokálním a vývojovým, i to je možné. Při spuštění příkazu pro synchronizaci je pak jen nutné zadat název daného prostředí uvedeného v konfiguračním souboru.

Tip: Wordmove je podobně jako jiné aplikace pracující s YAML velice citlivý na správnost syntaxe ve svém konfiguračním souboru. Pokud vám bude kolabovat hned při spuštění s nějakou chybovou hláškou ohledně parseru, doporučuji syntaxi konfiguračního souboru zkontrolovat. Například online s YAML Lint.