Ohlédnutí za akcí Copy na stojáka #2

Pravidelně někam píšu od roku 2001. Do větších i malých časopisů, webů a blogů. Na cizí i své vlastní. A dobře znám své nedostatky. Že se mi jen málokdy podaří napsat poutavý nadpis, je prostě fakt.

A tak jsem uvítal, když mi na Facebooku skočila upoutávka na rychlou komorní akci s názvem Copy na stojáka #2. Pořádalo ji Mergado a Besteto, povídala na ní Nikola Jakubová (copykrmitko.cz). Jak sama zmínila, nepřišla s tipy pro lepší psaní nadpisů, ale s moudry.

A musím říci, že moudra to byla zajímavá. Začali jsme představením sama sebe ve formě krátkého titulku, takže po chvíli bylo jasné, kdo je věcný, kdo je komik, kdo je namachrovaný až do nebe nebo kdo je stydlín. Pro každého byl nachystán jeden článek z iDnesu, pro který jsme si měli připravit poutavý nadpis.

A to se mi na tom líbilo nejvíce. Po skončení asi hodinu a půl dlouhého povídaní několika „mouder“ jsme měli za úkol původní nadpis článku předělat na základě získaných postřehů. Nevymyslel jsem žádnou perlu, ale musím přiznat, že stačí málo (já si vybral doplnění slovesa a číslic) a opravdu je z nudného nadpisu poutavá záležitost. Přestože jsem nevykouzlil nic extrovního a ostatní měli zajímavější nápady.

Z mé strany tedy určitě spokojenost a pokud bude pokračování, určitě zase do Nekavárny na podobnou přednášku zajdu. Ostatně, ne všude vám obchodní ředitel firmy stojící za barem připraví kávu na míru. Tímto mu děkuji, pokud si to přečte.

Kdybych měl zmínit nějaká ale, bude to do jisté míry opomenutí tiskovin. Nadpisy přeci nejsou jen online titulky a položky ve vyhledávačích. U některých příkladů jsem doslova viděl otevřený bulvární časopis. Se všemi klady i zápory titulků jeho článků.

Vyslechl jsem si také porůznu několik zavádějících nebo v daném formátu nutně zestručněných informací o SEO, nad kterými jsem v duchu kroutil hlavou. Překvapilo mě, kolik lidí nezná Google Analytics ani naprosté základy optimalizací pro vyhledávače. Alespoň vím, že potenciálních účastníků mého vlastního kurzu pro SEO je stále hromada.

Potěšil jsem si také svoje ego, když jsem zjistil, že moje články na Maxiorlovi s nudnými nadpisy dosahují mnohem vyšší čtenosti než ty, které byly označovány jako úspěšné. Obvykle o řád či dva.

Komorní a krátký formát povídání od šesti večer do asi půl sedmé, mi maximálně vyhovuje. Je to mnohem lepší než všelijaké „pivo s XYZ“ nebo „xtý den v měsíci“, které se obvykle konají v nějakých knajpách, ze kterých člověk vyleze málokdy kvůli hluku nabitý informacemi, zato zcela jistě načichlý hospodou. To tady nehrozí a večer vám to nesebere.