Schválně, máte stejný pocit? Jaký si vybavíte programovací jazyk, o kterém jste v poslední době slyšeli nejvíce? Záleží určitě na tom, v jaké oblasti se pohybujete a jaká média čtete. V mém případě by to asi byly C#, JavaScript, PHP, Python a možná Java. O Pascalu, ať už v jakékoli podobě, jsem neslyšel výraznější zmínku snad roky.
Přitom tento programovací jazyk, kteří možná mnozí z nás znají ze školy, rozhodně není mrtvý. Dokazuje to jak vývoj komerčního IDE Delphi od firmy Embarcadero, tak i open source komunita se svým projektem Lazarus, který byl letos v srpnu po mnoha letech vývoje představen ve verzi 1.0.
Co je to Lazarus a co má společného s Pascalem?
Lazarus je označení pro IDE, tedy vývojové prostředí (integrated development environment), které poskytuje plný komfort pro tvorbu aplikací psaných v jazyce Object Pascal. Pro kompilaci zdrojových kódů využívá kompilátor Free Pascal dostupný na mnoha platformách, včetně nejpopulárnějších operačních systémů Windows, OS X a Linux.
Samotný Lazarus můžete v těchto operačních systémech používat a samozřejmě zde funguje určitá přenositelnost vytvořených aplikací. Pokud tedy svůj program vytvořený třeba pod Windows zkompilujete v OS X či Linuxu, rázem máte k dispozici vlastní multiplatformní aplikaci.
Lazarus je zcela zdarma a je šířen pod open source licencí umožňující vám vytvářet i komerční aplikace v tomto prostředí. Stejně tak můžete vytvářet komerční rozšíření pro samotný Lazarus. Od věci není ani skutečnost, že uživatelské prostředí Lazara je přeloženo do češtiny, která se vám aktivuje automaticky.
Klasické prostředí starých Delphi
Pamětníci si možná po spuštění IDE Lazarus vzpomenou na první verze komerčního vývojového prostředí Delphi. Lazarus totiž vypadá velmi podobně. Základ tvoří lišta roztažená skoro přes celou šířku obrazovky. Najdete na ní jednotlivé komponenty, které přetahujete na okno budoucí aplikace.
Další část tvoří okno s editorem zdrojového kódu, ve kterém samozřejmě nechybí barevné znázornění syntaxe jazyka Pascal a inteligentní nápověda pro doplňování kódu. Dále uvidíte Inspektor objektů zobrazující vlastnosti komponenty vybrané na okně budoucí aplikace. Vlastnosti komponenty zde můžete měnit pomocí myši. K vybrané komponentě odtud spustíte i vygenerování základní kostry pro obsluhu některé ze zvolených událostí (třeba kliknutí na tlačítko).
Posledním oknem, které ještě uvidíte, je seznam zpráv a chybových hlášení vzniklých například při kompilaci nebo ladění aplikace.
Co nabízí IDE Lazarus?
Podobně jako v komerčních vývojových prostředích pro tvorbu desktopových aplikací najdete i v Lazarovi sadu základních komponent typu tlačítka, programové nabídky, editační políčka, seznamy, panely, rámečky... Pro více členěné aplikace je tu možnost vkládání obrázků do oken programů, komponenta pro tabulky, barevné rozbalovací nabídky, zkrátka vše, s čím se při práci s programy na desktopu v jakémkoli operačním systému setkáváte.
Lazarus obsahuje také komponentu SynEdit. Do svých aplikací tak můžete začlenit podobný editor zdrojového kódu, jaký obsahuje samotný Lazarus. Nechybí sada komponent pro práci s grafy.
V rámci IDE Lazarus najdete i mnoho pomocných nástrojů jako jsou úkolníček pro daný projekt, správce balíčků komponent, správce šablon kódu, převodník projektu z Delphi do projektu pro Lazarus a jiné.
Lazarus, Free Pascal a databáze
Bez propojení na nejrůznější databáze si dnes prakticky žádný věší program, který ukládá nějaká data, nedovedeme představit. Lazarus proto nabízí i sadu komponent propojených na databázové zdroje. Typicky jde opět o editační políčka, databázový navigátor pro přechod mezi řádky ve vybraném databázovém zdroji, zobrazovač obrázků, nabídek, tabulek, kalendářů atd. Tak, jak to znáte z jiných vývojových prostředí jako třeba Delphi nebo Visual Studio.
Co se podpory databází jako takových týče, přímo v Lazarovi najdete podporu pro MySQL, PostgreSQL, Oracle, SQLite, MS SQL, Firebird a samozřejmě pro dBase spjatou s Pascalem. V případě Windows a Linuxu můžete využít i napojení na ODBC zdroje. Napojení na databázové zdroje lze naklikat přímo z vývojového prostředí, pokud si nechcete příliš hrát s kódem své aplikace.
Reálné aplikace vytvořené v IDE Lazarus
V dřívějších verzích mi Lazarus občas padal, aktuální 1.0.2 se mi již zdá z tohoto pohledu bezproblémová. Co se vám možná líbit nebude, je velikost zkompilovaných aplikací. Vzhledem k tomu, že obsahují množství informací pro GNU Debugger, jsou mnohem větší než třeba soubory vyprodukované Visual Studiem. Informace pro debugger můžete v nastavení vypnout.
Další věc, která se podílí na velikosti zkompilované aplikace, je zabudování knihovny Lazarus Component Library (LCL) přímo do aplikace, čímž samozřejmě výsledný spustitelný soubor trošku nakyne. Dnes už bych tomu nepřikládal takovou důležitost, nicméně pokud vás to zajímá, je tato problematika i srovnání s C++ aplikacemi popsána přímo v druhém bodě FAQ.
Lazarus má na svých Wiki uvedenu celou řadu aplikací, které byly s jeho pomocí postaveny. Z těch mně známějších je to například souborový správce Double Commander nebo nástroj pro tvorbu počítačových her Game Maker (respektive jeho verze pro OS X).
Kdysi jsem Lazarus používal ve svých začátcích programátora na volné noze. Nyní se k němu pozvolna vracím. Důvodem je především skutečnost, že se mi v prostředí OS X nechce učit ani C++ ani Xcode. A Lazarus mi připomíná dobu, kdy jsem programoval hlavně pro zábavu, bez stresu z termínů a cen.
Tvůrce webů z Brna se specializací na Drupal, WordPress a Symfony. Acquia Certified Developer & Site Builder. Autor několika knih o Drupalu.
Web Development Director v Lesensky.cz. Ve volných chvílích podnikám výlety na souši i po vodě. Více se dozvíte na polzer.cz a mém LinkedIn profilu.
Dobrý den,
takovýchto dobrých článků není nikdy dost. Sám jsem se dost natrápil, než jsem přišel na to jak v LAZARUS 1.6.4 propojit databázi MariaDB 10. Taky jsem měl problém s SQLite3, prostě to chtělo něco doinstalovat. Tak tady jsou moje zkušenosti s LAZARUSem.