Různé, ze života

Mezi začínajícími uživateli počítačů jsou programy pro čištění PC ve značné oblibě. Jakmile některý z těchto prográmků ukáže více než třistatřiatřicet chyb, které v počítači našel a dokáže je odstranit, získá si srdce počítačového začátečníka jednou provždy. Nezapomínejme totiž, že řada lidí na pozici počítačového začátečníka skončí. Bohužel pro ně, tyto programy často napáchají více škody než užitku.

Vše na internetu se točí okolo odkazů. Čím více zpětných odkazů vede na vaši webovou stránku, tím se zlepší její šance na dobré umístění ve výsledcích vyhledávání nějakého klíčového slova. Každý vyhledávač má nějaké hodnocení webů, podle kterých určuje jejich kvalitu. Na základě této zkušenosti vyrostl celý trh s nákupem a prodejem zpětných odkazů. Váš web nemusí mít tisíce návštěv denně, ani vysoké hodnocení ve vyhledávačích k tomu, abyste mohli prodat nějaké odkazy.

Spousta začínajících tvůrců webu se do této činnosti vrhá s vidinou blýskavých zlatavých plíšků, hromady bankovek a luxusních automobilů, najdou se i snílci toužící po jachtě plné prsatých, dlouhovlasých, ale ne příliš inteligentních dívek. Asi vás zklamu. Není to samozřejmě nemožné, ale zůstaňte raději při zemi. V seriálu, jehož první díl právě čtete, budu postupně probírat různé možnosti, jak začít vydělávat s vlastními webovými stránkami.

Před pár lety jsem si pořídil ADSL připojení a užíval si spokojeného surfování díky společnosti Nextra. Ta se od jisté doby stala minulostí, stejně jako můj bezproblémový život na internetu. Příčina má název GTS Novera. Delší či kratší výpadky mě začaly obtěžovat při práci a vyvrcholením byly dva dlouhé skoro celodenní výpadky před pár týdny, kdy jsem se rozhodl změnit poskytovatele internetu. A tehdy začal příběh tohoto článku.

Nejnovější operační systém Microsoftu určený pro běžné uživatele (tedy Vista, nikoli Windows Server 2008) obsahuje spoustu užitečných funkcí, které začátečníkům zpříjemňují práci s počítačem a zkušeným uživatelům zásadním způsobem šetří čas. Některé tyto funkce jsou tak návykové, že ani nepostřehnete, že jste změnili své chování a například již v počítači neudržujete takový pořádek, jako dříve. Nevěříte?

Jak známo, programátoři a lidé od IT mají zvláštní smysl pro humor. Mnohdy se smějí věcem, které ostatní nechávají zcela chladnými, případně svými IT fórky vzbuzují nechápavé pohledy ostatních. Své kousky někdy programátoři předvedou i při vývoji programů, když do nich zabudují zdánlivě nepochopitelné funkce nebo podivné vlastnosti. Pozadu samozřejmě nezůstávají ani vývojáři v Microsoftu.

Každý někdy s počítači začínal, a každý z nás někdy potřeboval poradit. I když se momentálně považuji spíše za zkušeného uživatele počítačů, sám občas uvítám nějakou radu (především co se týče výběru hardwaru). Ovšem každý, kdo o radu žádá, by si měl uvolit, koho o ni žádá. Poslední dobou se totiž setkávám s tím, že samozvaní odborníci, kteří chtějí v dobré víře počítačovým začátečníkům pomoci, jim spíše ztíží život.

Za sedm let, co píšu do různých časopisů a online médií jsem se setkal se spoustou dotazů, které mi poslali lidé o poznání starší, než jsem já. Přestože se tyto dotazy v podstatě nelišili od řady jiných, jejich tazatelé se vždy na konci omlouvali za svoji neznalost a zdůvodňovali ji svým vysokým věkem. Už dlouho o tom přemýšlím – proč senioři tuto skutečnost nezapomínají u svých dotazů doplnit?

Psychologická válka podvodníků, kteří se zaměřili na klienty České spořitelny, stále pokračuje. Nejrůznější e-maily snažící se dostat z neznalých počítačových uživatelů přístupové údaje k jejich elektronickému bankovnictví se objevují ve stále rafinovanějších podobách a stále větším počtu. Kdypak to skončí? Je ještě nějaká šance, že se phisherům podaří nějaký dobrý úlovek?

V obálkách upravených tak, jak to dovede snad jen kombinace polské a České pošty mi dorazily nová čísla časopisů Linux+ a Hakin9. Na zájemce o Linux a problematiku bezpečnosti, kteří neváhají vydat poměrně velkou částku za tyto časopisy, čekají zajímavé články od českých i zahraničních autorů. Pojďme obě čísla ve zkratce prolistovat. 

Přiznám se, že hry, které jsou součástí operačního systému Windows, mi k srdci nikdy moc nepřirostly. Kdysi jsem sice vynikal v Hledání min (hlavně v hodinách informatiky na gymnáziu), posléze jsem trochu ujížděl na Pinballu a ve Windows Vista mě zaujaly šachy. Nicméně jiné hry z Windows jsem si neoblíbil. Možná proto jsem také dlouho nechápal, co se ukrývá za obrovskou popularitou hry Solitaire. 

Zbytečné reklamní letáčky v poštovních schránkách, necitelnost k našim lesům a nervy na pochodu, když se večer soukáte s nákupem domů a musíte ještě pobrat hromadu papírového smetí ze schránky. Docela obtěžující nevyžádaná pošta v elektronické podobě, zahlcené a přeplněné mailboxy, údiv nad tím, jak v cizině vědí, že vaše partnerka touží po větším mužství a štíhlejší postavě. Známe to asi všichni. O to víc zamrzí, že ke zmíněným problémům se ještě stále častěji přidávají otravní telefonní dealeři. 

Na každého jistě přijde čas od času pocit, že „už to není, co bývalo“. Nedávno jsem takto přemýšlel o světě počítačů. Mladším z vás to asi tak nepřijde, starší než já, zase budou mít vzpomínky trošku jiné (ne, nepamatuju éru sálových počítačů). Občas mi prostě chybí to kouzlo, kdy jsem objevoval nové funkce nějakého programu či operačního systému, zkoumal jsem, k čemu v počítači asi slouží ta tlustá kšanda a snil jsem o tom, že si jednou pořídím počítač se dvěma disketovými mechanikami, aby se mi lépe kopírovalo. 

Dnes a denně se setkávám s tím, jak velký počet naivních a hloupých lidí je připojen k internetu. Netroufám si tvrdit, zda je to odrazem skutečného stavu inteligence současné populace, nicméně jejich naivita je zarážející. Snad nejvíce v „kurzu“  jsou zaručené návody na štěstí, zbohatnutí a na získání lásky. Přiznejte se, kolik z vás tomu věřilo nebo stále věří? 

O tom, že jeden ze zakladatelů společnosti Microsoft a asi nejznámější postava IT průmyslu Bill Gates v létě zcela opustí Microsoft a nadále se bude věnovat jen a pouze své charitativní činnosti jste již určitě slyšeli. Jak vypadá jeho běžný den v práci? Na to vám odpoví videoreportáž – neberte ji však smrtelně vážně.