Internet Explorer mám rád, ale přesto používám Firefox

Jak jsem vyměnil Operu za Firefox

Firefox jsem ze začátku neměl příliš v lásce. Má nelibost zřejmě pramenila z raných verzí Mozilly, což byla odporná softwarová obluda s pomalým načítáním a rychlostí reakce uživatelského rozhraní. Alespoň takto jsem Mozillu vnímal v linuxových distribucích. Ve Windows jsem používal Internet Explorer 6. Chyběla mi absence záložek, ale k Maxthonu (nebo dříve MyIE) či později k MSN Toolbaru se záložkami v IE jsem nikdy nesáhl. Nejsem moc velkým příznivcem prznění hotových programů.

Proto jsem přesedlal k Opeře. Bylo to ještě v době před jejím uvolněním jako freeware. Líbila se mi její rychlost, všestrannost a využíval jsem také jejího vestavěného poštovního klienta. Na Operu ostatně nedám dopustit dodnes, je to velmi kvalitní program.

V době vydání Firefoxu 1.5 jsem si s ním opět začal rozumět, po vydání dvojkové verze jsem k němu nakonec přešel. Oproti Opeře má totiž několik výhod, které já osobně považuji za podstatné. Stejně jako Internet Explorer umí nabízet vyplňování formulářů, stačí poklepat do editačního políčka. Navíc si bezvadně pamatuje uložená hesla, což je u Internet Exploreru někdy trochu problém. A pak je tu podstatná vlastnost Firefoxu – možnost instalace všelijakých doplňků. Dříve jsem to považoval za důvod, proč přejít z Opery k Firefoxu.

Ukládání hesel v prohlížečích

Uznávám, nejsem příkladem uživatele, který dokonale dbá na bezpečnost. Ve Firefoxu si všechna hesla ukládám, dávám před bezpečností přednost pohodlí. Navíc mi to přijde stejné, jako kdybych si všechna hesla psal na papírek a nosil je spolu s notebookem. Internet Explorer si hesla pamatuje. Ovšem jen v některých typech formulářů, a už vůbec se mi nepodařilo jej přimět k tomu, aby si pamatoval hesla, která se vyplňují do bezpečnostních dialogů řídících přístup ke stránkám. Tohle Firefox zvládá s přehledem, bez nějakého bádání uživatele v nastavení.

IE si v tomto případě heslo nezapamatuje, ani když zatrhnete příslušnou volbu

Ve Firefoxu používám několik rozšíření (Web), která mi zpříjemňují práci s tímto prohlížečem, ale po pravdě řečeno, určitě bych se bez nich obešel a dal přednost Internet Exploreru, kdyby s hesly uměl pracovat lépe. Takto IE7 využívám pouze pro připojení do několika systémů elektronického bankovnictví.

Kvůli ignorantům pozorní uživatelé trpí

Další strašná věc, která mi na Internet Exploreru vadí, je přílišná paranoia. Spousta věcí je považována za nebezpečné, nejvíce mi vadí zamezení stahování souborů. Samozřejmě, jde to vypnout a při stahování se hned nabídne dialog pro spuštění nebo uložení souboru. Ale proč nejde udělat kompromis? Ponechejme upozorňovací lištu na zablokování stahovaného souboru, ale spusťme stahování bez nutnosti opětovného načítání stránky. Když stahuju něco ze SourceForge, je tato bezpečnostní funkce obzvláště otravná.

Příliš mi při stahování nevyhovuje ani Firefox. Chybí mu jedna základní vlastnost – přímé spuštění stahovaného souboru. Mnohokrát jsem se setkal s tím, že jsem soubor nechtěl nikam ukládat, stačilo by mi nakopírování do nějaké dočasné složky, spuštění a pozdější automatické vymazání, jako to dělá IE nebo Opera. Mimochodem, způsob stahování souborů v Opeře mi vyhovuje ze všeho nejvíce.

Je smutnou skutečností, že za většinu omezení, která nám brání v pohodlné práci s webovými prohlížeči, mohou uživatelé ignoranti. Jak může někdo potvrdit instalaci programu, o kterém neví, co je zač, navíc třeba na porno stránkách, to dodnes nechápu. Stále řeším, že si někdo nainstaloval (podvodný) dialer. Ale upřímně. Jsou dialery podvodné, když je u nich výslovně napsáno, že dojde k přesměrování vytáčeného spojení a je tam uvedena pravdivá sazba? Není následná vysoká částka na faktuře za internet spíše způsobena hloupostí, ignorací či nadržeností uživatele?

A co vy? Vypínáte různé bezpečnostní funkce ve svém webovém prohlížeči? Ukládáte si hesla pro přístup k různým stránkám? Nebo mlčky přetrpíte skutečnost, že vinou podstatné skupiny hlupáčků jste omezování v komfortu své práce?