Mikrotransakce za obsah
Je to jednoduché – chcete nové mise do strategie? Zaplaťte si. S podobným systémem brzy přijde nová free-to-play strategie Command & Conquer. Tento systém však má mnoho podob. Jednou z nich je i „dohnat hráče k šílenství“, respektive mu dát falešnou iluzi toho, že může pokračovat i bez finanční investice, ale potom mu cestu k odemčení dalšího obsahu tak ztížit, že je krajně nepravděpodobné, že by se větší procento hráčů dostalo až k cíli. Právě tento způsob je dnes oblíbený u mobilních her, jako je Jewel Mania, Candy Crush Saga, nebo různé „běžecké hry“ jako Subway Surfers.
Rada na závěr: Máte plnou peněženku a nevíte, co s penězi, nebo železnou trpělivost a postřeh superhrdiny, či nevysoká očekávání? Pak si podobné hry dopřejte. V opačném případě si to dobře rozmyslete.
Výhoda nad ostatními
Když vás naštve Candy Crush Saga, tak si prostě pustíte jinou bejeweled hru a nebudete nic hrotit, ale co když se měsíce pipláte s postavou, tankem, nebo čímkoliv jiným, abyste nakonec zjistili, že vás porazí i úplný zelenáč, kterému nevadí rozházet stovky dolarů za vybavení, ke kterému se nemůžete nikdy poctivým hraním dostat? Systém přezdívaný i pay-to-win se používá u mnoha her mnoha žánrů.
Proslavila se jím například nejhranější MMO hra vůbec, World of Tanks, kde si můžete pořídit za peníze prémiové tanky, nebo třeba opravy nejlepších tanků, na které byste si běžným hraním pravděpodobně nikdy nevydělali. Tento systém je ale, na rozdíl od výše zmíněného, v útlumu a do jisté míry od něj opustil i World of Tanks.
Zrychlený progres
Rozdíl mezi dvěma předchozími systémy a tímto je poněkud mlhavý. Málokomu vadí, že si jeho soupeř může za peníze zrychlit sběr zkušeností, nebo třeba koupit zbraň, pro kterou neplatící hráč musí pár hodin šetřit herní měnu. Hranice je však opravdu mlhavá a citlivé nastavení si často žádá i měsíce balancování, o které ale musí stát především tvůrce hry.
Tyto hry vám ve zkratce dovolují zvolit dvojí cestu – poctivého hraní, nebo placení, aniž by byl jeden systém zvýhodněn před druhým. Jde o pravý free-to-play model, který znamená, že si hru můžete vychutnat i úplně zdarma, stejně kvalitně jako člověk, který do hry nasypal tisíce. Vzorem pro tyto hry je například League of Legends.
League of Legends stahujte ZDE
Vše zdarma
Ano, i takové extrémy se najdou. Není jich moc a hra pak vydělává hlavně na úpravách, které vás odliší od davu. Prostě že svému panáčkovi obléknete jiný armor, než mají ostatní. Ideálním příkladem budiž DotA 2 od Valve. Všimněte si také, které hry mají nejpřívětivější free-to-play model: jde o progamingové záležitosti, které se snaží získat co nejširší hráčskou základnu, což se jim také daří a pravidelně hrající uživatelé se počítají v milionech.
A jaký je váš názor na free-to-play? Vadí vám, protože se z vás snaží vytáhnout peníze „nenápadně“, nebo jste rádi, že si můžete hru alespoň ochutnat, když demoverze vyšly z kurzu? Udrží se tento trend, a kterou Free2Play hru máte nejraději?
Free-to-play je strašné zlo.
Občas to má nějaká hra zvládnuté dobře (třeba Rift, i když ten jsem po zavedení F2P hrála pouze krátce, ale jako extra omezené pay-to-win mi to nepřišlo).
Na druhou stranu takový SWTOR přechodem na F2P pokazil co mohlo a EA si mě znepřátelilo už definitivně (člověk se sběratelskou edicí, který platil půl roku jak zběsilej měl pak úplně ty stejné omezení jako lidé, kteří si hru stáhli jen proto, že je zdarma? To mi přišlo jako extrémní podraz).
Už dlouho jsem alergická ani ne tak na vývojáře, jako na lidi, kteří nad neF2P hrou ohrnují nos se slovy, že "kdyby byla zdrama, tak si to dám, ale platit za to nebudu" už jen z toho jednoho velmi jednoduchého důvodu.
Už dávno je tak nějak dokázané, že lidi ve F2P hře utratí mnohem, MNOHEM víc než za ty měsíční poplatky, aniž by si to vůbec uvědomovali. Štve mě ta jejich hloupost a omezenost.
Tisícovka a tři stovky měsíčně nezaplatí, ale na druhou stranu do té hry nahází třeba i sto dolarů týdně (což je extrém, ale jsou i větší extrémy) a pokud tomu stejně neobětuje alespoň těch cca 15 dolarů měsíčně, tak si nezahraje.
Teď jsem strávila tři dny hledáním slušné MMORPG, co bych si mohla zahrát s přítelem. WoW je vyloučené (těch x-let celkem stačilo), stejně tak EVE a Rift.
Zbytek je F2P špína (pardon za urážku), která se tak jako tváří hratelně, ale tak na pět minut.
Co bylo celkem dobré byl třeba Neverwinter, ale to také není nic, co by člověka udrželo na dlouho a ke konci do toho třeba sypat peníze je.
A Vindictus je sice hezký, originální a povedený, ale člověk brzy zjistí, že u toho moc dlouho nevydrží, ale tu bych lidem na vyzkoušení doporučila. U mě zkrachovala na strašně dlouhém spouštění a extra otravném sekundárním hesle.
Pokud však nevadí peníze do hry investovat a trochu riskovat, tak bych doporučila hru Entropie Universe, která není F2P, ale sandbox, ve kterém člověk opravdu hraje za reálné peníze (i když nemusí, pokud je sakra trpělivý). EU je snad i v Guinessově knize rekordů za strašně obří transakce, při kterých si blázni kupují planety za sta tisíce dolarů.
V EU se dá navíc také vydělat, ale to už chce hodně štěstí, šikovnosti a trpělivosti :)
Nejhorší je, že já bych třeba spoustu z těch F2P ráda hrála a platila si za ně ten měsíční poplatek, ale abych byla pořád nucená dokupovat nějaké kravinky jen abych mohla postoupit dál, to mi prostě opravdu a hodně vadí.
A nejhorší je, že to je trend, se kterým toho moc nezmůžu a brzy holt budu mít smůlu a nic si nezahraju :(