Internet – ďáblovo dílo?

Docela často slýchám názory, že internet není o svobodě, ale o anarchii. Pravda, svoboda na internetu je často díky tenkému pláštíku anonymity dotažena do krajnosti. Jiné názory však také mluví o tom, že svoboda z internetu pomalu mizí, stále častěji se objevuje cenzura, blokování diskuzí je běžnou praxí velkých serverů, ne každému je umožněno podívat se, kam by rád.

Porno jako největší strašák

V souvislosti s údajnou škodlivostí internetu je jako podklad obhajující nutnost internetové cenzury zmiňován snadný přístup nezletilých uživatelů k obrázkům a videu s erotickou tematikou. Je pravdou pravdoucí, že to není žádný problém a každý huberťák, kterému to myslí, klidně potvrdí, že je mu už přes osmnáct let. To v případě, pokud se ho na to webová stránka zeptá dříve, než zpřístupní obrázky roztoužených dívek (nebo mužů).

Čas bezpohlavních panenek odeznívá, nastupuje vše odhalující internet

Vzhledem k tomu, že časopisy pro náctileté jsou v příslušných rubrikách plné dotazů, na které by měli problém odpovědět i staří sexuální mazáci, nemyslím si, že by odhalené pohlaví na fotografii případně na „akčním“ videu bylo pro náctileté nějakým překvapením. Něco jiného jsou malé děti. V tomto případě ale zastávám názor, že tak, jako jim nepatří do ruky hračky pro dospělé, neměly by mít přístup k internetu bez dozoru rodičů.

Tak či tak, před nahotou je stejně nikdo neuchrání – stačí vyjít na ulici – reklamní billboardy, mořské pláže, některá koupaliště a řada dalších lokalit je plná nahoty. Vlastně ani není potřeba opouštět teplo domova – stačí si pustit některou z moderních „pohádek“ pro děti, které k nám proudí ze zahraničí. Myšlenka, že zablokováním přístupu k erotice na webu prudérní rodiče své děti ochrání, je tedy nesmyslná.

Škodí nahota na internetu? A co pohled na tatínka v trenkách, ze kterých mu vykukuje jeho chlouba?

Erotické hry – to je škandááál

Včera na Nově proběhla reportáž o „šokojícím“ zjištění, že na serveru České hry jsou běžně dostupné erotické hry, ve kterých vystupují kreslené pornoherečky. Hráč se v jedné z nich snaží malovanou dívku přivést k orgasmu. Nejsem si sice jist, jestli v různých erotických hrách vystupují stejné postavičky – zmíněné kreslené pornoherečky, nicméně jsem si naproto jist tím, že nechávat malé dítě bez dozoru u internetu je chyba rodiče – nikoli provozovatele serveru s hrami. Erotiku nabízí i další weby se zdarma dostupnými hrami (1, 2). Dle žebříků jde o jedny z nejoblíbenějších her. Zábavné je, že hry často recenzují neplnoletí.

Sven je postavičkou z erotické, nicméně velmi roztomilé hry

Pokud vám erotické hry dostupné komukoli na webu vadí, uvědomte si, že chyba není v internetu nebo v provozovatelích stránek. Jde pouze o důsledek současného technického rozvoje. Dříve si děti bez dozoru vyměňovali erotické časopisy a černobílé obrázky, dnes si jednoduše najdou příslušnou webovou stránku. Je to o výchově a o dozoru, nikoli o tom, co je na webu přístupné.

Sázení online – proč vlastně vadí?

O tom, že online sázení v České republice vadí hlavně kvůli tomu, že tuzemské firmy přichází o zisky, snad nikdo nepochybuje. Tedy až na několik zákonodárců, ovšem o jejich pohnutkách by se dalo také diskutovat. Tvrzení, že online sázky jsou dostupné dětem a můžou z nich vyrůst gambleři, je jen zástěrkou. Nebudu teď řešit případné daňové úniky, spíš bych chtěl poznamenat, že začít s online sázením není vždy tak jednoduché, jako si naklikat stránku s vilnými slečnami.

Zisk konkurence, ušlé daně nebo škodlivost pro mladé – co vzbuzuje odpor proti online sázení?

K otevření účtu u jedné z největších evropských online sázkových kanceláří potřebujete účet v bance. Účet s platební kartou, pomocí které můžete převádět platby pro online sázení, si asi nezařídí každý nezletilý, nebo snad ano? Zřídili byste svým dětem juniorský bankovní účet, který byste naplnili vysokou částkou peněz a poskytli byste potomkovi plnou kontrolu nad tímto účtem, včetně možnosti vše utratit online za cokoli, co si umane? Pokud ano, pak je třeba se zamyslet nad něčím jiným, než nad principem fungování online sázkových kanceláří.

Cenzura byla, je a bude, o tom se nemá cenu přít. Trošku mám však obavy z budoucího rozvoje internetu, když se neustále mluví o potřebě radikálně regulovat jeho obsah. Nejhorší je, že se takové myšlenky objevují v relativně demokratických státech od tzv. demokratických politiků. Nepřekvapuje mě internetová politika Číny nebo Kuby, nestačím však žasnout, co se ve spojitosti s cenzurou a internetem dozvídám přes Google. Kam to povede? Stane se kvůli chtivosti, chamtivosti a neschopnosti z internetu opět akademická síť s materiály určenými pouze pro úzký okruh odborníků?