Raspberry Pi používám pro několik účelů. Tím hlavním je ale zábava představovaná neustálými reinstalacemi operačního systému, konfigurací všeho možného až do znefunkčnění a nutnosti začít znovu. Vracím se tak do starých časů, kdy jsem objevoval kouzla MS DOSu, první zavirované soubory, instalace Windows 95, vypalování cédéček a hlášky o podtečeném bufferu (viz taky už starý článek Stýská se mi po starých počítačových časech).
Zpět do současnosti. Raspberry Pi navzdory malému výkonu a malé kapacitě operační paměti (512 MB) může dobře posloužit pro provoz webových aplikací. Zkouším především dvojici v podobě monitorovacího PHP Server Monitoru a open source úložiště ownCloud.
Na Raspberry Pi můžete provozovat celou řadu operačních systémů určených pro procesory ARM. Prvním, který jsem zkusil, byl Raspbian. Linuxová distribuce založená na Debianu, s volitelným grafickým rozhraním, klasickým balíčkovačem apt a aplikacemi připravenými pro vývoj v Pythonu a komunikaci s různými periferiemi připojovanými k Raspberry Pi.
Druhým operačním systémem, který jsem na malinovém počítači zkusil a momentálně mu dávám přednost, je Arch Linux. Pokusím se teď oba systémy porovnat a přesvědčit vás, že chvilka zvykání na Arch Linux se jistě vyplatí.
Proč mi Raspbian nevyhovoval
Jako první operační systém na Raspberry Pi mi Raspbian vyhovoval. Instalace je jednoduchá, stačí si naformátovat paměťovou kartu, nakopírovat na ni NOOBS a následně nabootovat počítač a vybrat si systém k instalaci. Raspbian v zásadě obsahuje vše potřebné, co jsem od něj čekal. Tedy balíčky pro webový server Apache, PHP-FPM, MySQL a další programy.
Nicméně Raspbian je poněkud zastaralý. Nenabízí úplně totéž, co Debian, protože vyžaduje jinou architekturu. Například zde nenajdete aktuální verzi PHP, k dispozici není ani vylepšené MySQL v podobě Perconna Serveru. Přidání balíčků z DotDeb nic neřeší, protože ty nejsou určeny pro tuto platformu.
To byl asi nejdůležitější impuls, proč jsem začal zkoumat možnosti dalších operačních systémů pro Raspberry Pi. Chvíli jsem uvažoval o distribuci Pidora, která je odvozená z Fedory. Arch Linux mě však zaujal o něco více, především svou aktuálností a rozsáhlou dokumentací.
Balíčkovací systémy
Zatímco Raspbian používá balíčkovací systém apt, Arch Linux používá pacman. Umí v zásadě podobné věci, jen se samozřejmě používá jiná syntaxe. Z hlediska běžné práce mi nedělá používání pacmanu problém. Instalace programu (pacman –S balíček) je podobná jako s použitím apt (apt-get install balíček).
Aktuálnost programů
Čím si mě Arch Linux získal, je aktuálnost programů. A především jejich výběr. Jak jsem zmínil výše, PHP 5.6 tu je standardně k dispozici, stejně jako výkonově vylepšená varianta MySQL v podobě Perconny. Mimochodem, běžnou MySQL tu nenajdete kvůli politice Oraclu. Na výběr je tak Perconna Server nebo MariaDB. Obojí je ale rovnocenný fork a při běžné práci vlastně nevíte, zda pracujete s MySQL nebo něčím jiným.
V pohodě je také PHP-FPM, nginx a celá řada různých nástrojů. Když jsem minule psal článek o ownCloud, povzdechl jsem si, že v Raspbianu není v aktuální verzi. Arch Linux s tím nemá problém a ownCloud nabízí v aktuální verzi 7.0.2. Stačí ho jen doinstalovat pacmanem.
Dokumentace pro Raspbian vs. dokumentace pro Arch Linux
Přiznám se, že jako člověk trochu znalý Debianu, jsem dokumentaci k Raspbianu nezkoumal moc do detailu. Nicméně jestli je toto vše, co v dokumentaci najdete, vypadá to bledě. Naproti tomu Arch Linux nabízí rozsáhlou Wiki, a to včetně několika tutoriálů v češtině.
Do detailu rozepsaný tak najdete třeba postup pro zprovoznění LAMP (Linux, Apache, MySQL, PHP), včetně potřebných úprav v konfiguračních souborech. Stejně tak vás tutoriál provede instalací ownCloudu.
Rychlost a stabilita
Pokud mohu subjektivně soudit, běží webové aplikace na Arch Linuxu rychleji, což je zřejmě dáno i použitou verzí PHP. Objektivně vzato, systém po instalaci LAMP řešení zabere mnohem méně operační paměti, než totéž v Raspbianu. Méně náročná na kapacitu úložiště se mi zdá i základní instalace operačního systému ve prospěch Arch Linuxu.
Docela citelným neduhem, se kterým se potýkám, jsou případné výpadky napájení Raspberry Pi. Tento malý počítač je na podobné události hodně citlivý, což má za následek, že operační systém má po takovém výpadku poškozený souborový systém.
Ovšem zatímco Raspbian mi opakovaně po několika opravdových výpadcích a poklesech proudu zcela odmítl nabootovat i do nějakého záchranného režimu, Arch Linux totéž po simulovaných výpadcích přežil zatím bez problémů. Ano, samozřejmě se spouští fsck, ale důležité je, že to systém přežije a jde nabootovat. To je základním předpokladem, aby se dalo něco řešit.
Pozor, zkoumal jsem jen z pohledu provozu webových aplikací
Neporovnával jsem možnosti desktopu. Raspbian nabízí výchozí desktop LXDE, můžete do něj přidat odvozeninu od Gnome 2 MATE, Arch Linux to má podobně, na výběr je třeba mezi LXDE a XFCE. Předpokládám, že nabídka desktopových aplikací se lišit nebude a jen v Arch Linuxu budou i tyto v aktuálních verzích.
Celkově vidím v přechodu na Arch Linux přínos v podobě lepšího výkonu zařízení, respektive nižších nároků na výkon. Nezanedbatelná je stabilita systému. Plus hraje určitě dostupnost aktuálních verzí přímo v balíčkovacím systému a k zahození není perfektně zpracovaná dokumentace.
Tvůrce webů z Brna se specializací na Drupal, WordPress a Symfony. Acquia Certified Developer & Site Builder. Autor několika knih o Drupalu.
Web Development Director v Lesensky.cz. Ve volných chvílích podnikám výlety na souši i po vodě. Více se dozvíte na polzer.cz a mém LinkedIn profilu.
Podobné články
Komentáře k článku
Jo, Jessieho jsem zkoušel, ale začalo to pak být nestabilní. I když nevím přesně, po instalaci jakého balíčku. Jessie stejně ještě není final, ne?
I v Raspbianu najdete nejnovejsi verze ruznych balicku.
Staci do /etc/apt/sources.list pridat toto:
deb http://archive.raspbian.org/raspbian jessie main contrib non-free