Po stopách linuxových distribucí a jejich tvůrců

Operační systém Linux, nebo - chcete-li mluvit jen o jeho jádře - GNU/Linux, je asi nejznámější alternativa k Windows. Je zdarma, je otevřený, každý si s ním může dělat, co libo (a co dovede) a už léta se snaží, zatím neúspěšně, výrazněji se prosadit na desktopech.

Linux jako takový, je tvořen jádrem operačního systému, které má několik megabajtů (několik desítek MB zdrojového kódu). Linux v podobě, jak jej většinou chápeme, je ale tvořen nějakou distribucí, která k základnímu jádru přidává množství dalších prográmků a větších aplikací. Distribuce je tak balík operačního systému a doplňkového softwaru. Za ta léta, co Linux existuje, vzniklo nespočet malých i velkých distribucí a každá z nich si našla své zastánce. Se kterou z nich se kamarádíte vy?

Linus Torvalds

V létě roku 1991 finský student Linus Torvalds publikoval v diskuzní skupině comp.os.minix svůj pokus o vytvoření nového operačního systému postaveného na bázi systému Minix. Nový operační systém byl pojmenován Linux a zřejmě nikdo v té době netušil, kam se dostane a jak změní svět serverů. Tohle ví asi každý, kdo o Linuxu jen slyšel.

Linux se vyvíjel a Linus Torvalds se dál staral o práce na jeho jádru, přestože časem skončil jeho podíl jen na pár procentech a zbytek je dílem nadšenců z linuxové komunity. Torvalds vlastní obchodní značku Linux. Známá je jeho éra působení u společnosti Transmeta Corporation. Zde Torvalds skončil v roce 2003 a přešel do Open Source Development Labs.

RedHat, Fedora

RedHat je jedna z nejstarších linuxových distribucí, a svého času zřejmě i tou nejznámější. Vytvořil ji Marc Ewing a pojmenoval ji podle červené čepice, kterou dostal od svého dědečka. Po spojení s Bobem Youngem dali dohromady společnost Red Hat Software. První verze Red Hat Linuxu Ewing uvolnil v roce 1994.

Přiznám se, že Red Hat byl můj první Linux. Přišel ke mně coby CD přílohy PC Worldu a na počítači mi vydržel asi dva měsíce. Poté se mi na počítač zpátky vrátily Windows. Psal se tuším rok 1997.

Red Hat Linux je znám svým balíčkovacím systémem RPM, který zjednodušuje instalaci doplňkových balíčků s programy. Distribuce byla zpočátku, podobně jako ostatní, zcela zdarma. Red Hat Inc. však bezplatnou distribuci opustila v roce 2003 a dále se věnuje jen komerčním distribucím určeným pro firemní řešení - vznikl Red Hat Enterprise Linux.

Volně šiřitelný Red Hat Linux však pokračuje i nadále, a to ve formě distribuce Fedora. Toto slovo mimochodem označuje druh pánského klobouku, takže i pojmenování mají obě distribuce velmi podobné. Fedora je kvalitní linuxová distribuce určená pro desktopy a nabízející množství programů. Zachovává i původní balíčkovací systém, RPM. Přízeň Fedora Linuxu vyjádřil i Linus Torvalds.

Dnes je tomu již jinak, ale na počátečních verzích Fedory mi vadilo, že kvůli důrazu na open source software, nebyla schopná přehrávat ani soubory MP3 - nezbytný software zkrátka neměl otevřený kód.

Vraťme se k zakladatelům Red Hatu. Marc Ewing byl ve vedení Red Hatu v roce 1999 vystřídán Michaelem Tiemannem, mimo jiné autorem prvního open source kompileru C++, a dále se věnoval neziskové organizaci Red Hat Center for Open Source. Bob Young kromě Red Hatu založil, respektive stál u zrodu Linux Journalu a má svůj podíl také v několika fotbalových klubech.

Mandrake - Mandriva

Přestože jsem nechtěl do článku vybírat distribuce, které v podstatě vycházejí z legendárních „velikánů", udělal jsem několik výjimek. Mandrake Linux je první z nich. Tato původem francouzská linuxová distribuce vychází z Red Hat Linuxu 5.1 a setkávat se s ní můžete od roku 1998. Od počátku se snaží být maximálně uživatelsky přívětivá, nabízí množství grafických nástrojů pro úpravu nastavení a rovněž využívá balíčkovací systém na bázi RPM.

Dnes se Mandrake jmenuje jinak, stále se však jedná o stejnou distribuci. Poté, co se původní firma Mandrakesoft spojila s Conectivou, došlo v roce 2005 i k přejmenování distribuce na Mandriva Linux. Ten má v současnosti několik podob, najdete mezi nimi komerční i zdarma dostupné vydání, nebo speciální distribuci pro Live CD a pro flash disky.

U zrodu této distribuce stál Gaël Duval. Jeho působení skončilo spolu s dalšími zaměstnanci firmy v roce 2006. Kvůli tomu vedl s Mandrivou právní spor. V roce 2007 přešel do společnosti Ulteo nabízející virtualizované desktopy na bázi Linuxu.

Není bez zajímavosti, že v květnu letošního roku Mandriva oznámila, že je na prodej. Letos na podzim vznikl díky několika zaměstnancům Madrivy její nástupce (fork) nazvaný Mageia.

SUSE Linux

Německý SUSE Linux byl podobně jako Mandriva zaměřen na desktopové použití a maximální uživatelskou přívětivost. Distribuce byla od počátku komerční s technickou podporou. U jejího zrodu stáli Roland Dyroff, Thomas Fehr, Burchard Steinbild a Hubert Mantel. Název distribuce i společnosti vycházel ze zkratky pro německé Software und System-Entwicklung. Distribuce se objevila v roce 1994 a patří tak k nejdéle existujícím komerčním distribucím Linuxu.

SUSE Linux byl původně německou mutací distribuce Slackware. Během svého vývoje SUSE převzalo například balíčkovací systém RPM z Red Hatu a nabídlo známý konfigurační nástroj YaST. Společnost SUSE Linux AG byla v roce 2004 pohlcena Novellem.

V roce 2005 vznikla odnož placeného SUSE Linuxu, a sice openSUSE, to když Novell oznámil, že SUSE Profesional bude více otevřený. Distribuce openSUSE nabízí to nejlepší ze SUSE Linuxu, ale bez placené technické podpory. Distribuci openSUSE si může kdokoli stáhnout zdarma. SUSE Linux Enterprise je nabízeno jako placené podnikové řešení.

Novell sám byl letos v listopadu pohlcen společností Attachmate, která by měla pokračovat s vývojem SUSE a openSUSE v dosavadní podobě.

Corel Linux

Tato linuxová distribuce do dění v Linuxu nijak významně, alespoň ne po delší dobu, nezasáhla. Svého času však způsobila poprask tím, že obsahovala zdarma dostupnou linuxovou variantu grafického editoru Corel PhotoPaint.

Corel Linux přišel na svět v roce 1999 a kromě PhotoPaintu byl zajímavý také tím, že nabízel správce souborů velmi podobného Průzkumníkovi z Windows. Později se objevil také Corel LinuxOS Second Edition obsahující kancelářský balík Corel WordPerfect Office.

Distribuce však dlouho nepřežila a její zdrojové kódy koupila společnost Xandros, která jej přetvořila do jiné, použitelnější podoby. Mimochodem, Corel je akcionářem Xandrosu.

Debian GNU/Linux

Pokud se uživatelů Linuxu zeptáte na tip na stabilní distribuci vhodnou pro nasazení na serveru, hodně často vám odpoví, že by vaší volbou měl být Debian. Tato distribuce obsahuje pečlivě prověřený software ve stabilních verzích. Nenajdete v ní vždy to nejnovější, co svět Linuxu nabízí, zato se můžete spolehnout na stabilitu Debianu.

Debian obsahuje pouze otevřený software a je často označován za jediný skutečně otevřený Linux. Vznikl v roce 1993 a postaral se o něj Ian Murdock. Debian využívá vlastní balíčkovací systém a dal vznik několika dalším populárním linuxovým distribucím. Jeho vývoje zaštítěn společenskou smlouvou s komunitou svobodného softwaru.

Co se názvu Debianu týče, vznikl spojením křestních jmen Murdocka a jeho přítelkyně (Debra Lynn). Mimochodem, v roce 2007 se rozvedli; na Debian to vliv nemělo. Ian Murdock se Debianu věnoval do roku 1996, kdy jej nahradil Bruce Perens. Poté pokračoval ve společnosti Sun na vývoji distribuce systému OpenSolaris s grafickým prostředím GNOME. Dosáhl pozice Vice Presidenta, po pohlcení Sunu Oraclem letos na svou pozici rezignoval.

Ubuntu

Podle serveru DistroWatch je Ubuntu momentálně nejoblíbenější linuxovou distribucí. Postaven je na základě Debianu a využívá stejný balíčkovací systém. Pojí se s ním pojmy jako snadná obsluha, umírněné grafické prostředí, stabilita, pohodlné aktualizace.

Ubuntu existuje v několika podobách, nejznámější je desktopová distribuce sloužící zároveň jako Live CD, ze kterého můžete provést instalaci. Máte tak možnost si Ubuntu vyzkoušet ještě předtím, než jakkoli zasáhnete do nastavení svého počítače. Existuje také speciální edice Ubuntu připravená pro nasazení na serveru.

Ubuntu se objevilo v roce 2004 a stojí za ním společnost Canonical Ltd., jmenovitě s Markem Shuttleworthem v čele. Společnost generuje zisk z poskytování služeb okolo Ubuntu, distribuce samotná je zdarma. Svého času bylo možné si vyžádat instalační médium zaslané zdarma. Ubuntu je pojmenováno podle jednoho afrického filosofického učení.

Mark Shuttleworth je zřejmě nejbohatším mužem z těch, kteří přímo stáli za linuxovými distribucemi. Byl druhým vesmírným turistou, žije na ostrově Man a má dvojí občanství - (UK a JAR). Kdysi se zúčastnil také vývoje Debianu.

Slackware

Linuxová distribuce Slackware je spjata se jménem Patricka Volkerdinga. Poprvé se objevila v roce 1993 a je stále vyvíjena, přestože není tak populární jako ostatní zde zmíněné. Cílem této distribuce je nabídnout Linux co nejvíce podobný Unixu s nastavením v textových konfiguračních souborech.

Volkerding svůj Slackware původně vyvíjel jako soukromý projekt vycházející ze Softlanding Linux System, což byla dávná linuxová distribuce někdy v první půli devadesátých let. Slackware sám o sobě nenabízí balíčkovací systém, pracuje s běžnými archivy TGZ a neřeší závislosti balíčků. Existují však řešení doplňující tuto funkcionalitu.

Volkerding je známým milovníkem piva a některé distribuce Slackwaru byly uvolněny s tím, že žádal lahev piva jako odměnu od spokojených uživatelů.

Gentoo

Tato linuxová distribuce je hodně specifická. Gentoo se od ostatních linuxových distribucí liší tím, že neobsahuje zkompilovaný software, ale pouze jeho zdrojové kódy (až na výjimky nezbytné pro spuštění systému). V praxi Gentoo funguje tak, že si nainstalujete úplný základ systému a všechny další programy se při instalaci pomocí balíčkovacího systému Portage budou kompilovat do spustitelné podoby až na vašem počítači.

Instalace Gentoo a jeho programového vybavení je tedy poněkud zdlouhavá, ale něco tím získáte - budete mít systém a software maximálně vyladěný pro použití s vaším konkrétním počítačem. Software bude ze zdrojových kódů zkompilován přímo pro architekturu vašeho počítače a měl by tudíž běžet rychleji.

Gentoo se objevilo v roce 1999, tehdy ještě jako projekt Enoch Linux, za kterým stál Daniel Robbins. Projekt byl později přejmenován na Gentoo Linux a jeho první stabilní verze byla vydána v roce 2002. Vývoj zaštituje nezisková organizace Gentoo Foundation.

Daniel Robbins byl asi rok zaměstnán u Microsoftu (2005) coby člověk pomáhající Microsoftu pochopit open source projekty a komunitu. Z Microsoftu odešel poté, co byl nespokojen s nedostatečným využitím svých technických schopností a přešel do společnosti ABC Coding Solutions, kde pracoval s platformou .NET. Jeho prací je poznamenán také RTLinux a jeho další projekt Funtoo.

Knoppix

Na závěr tohoto přehledu jsem vybral dvě distribuce fungující především jako tzv. Live CD. To znamená, že nabízejí operační systém plně spustitelný z CD nebo DVD (v dnešní době spíš využijete spouštění z flashdisků) bez instalace čehokoli do počítače. Využití je nejčastěji pro vyzkoušení Linuxu nebo pro záchranu dat z počítače s poškozeným systémem, případně pro jeho opravu.

Knoppix je asi nejznámější Live CD distribuce. Vychází z Debianu, od nějž přebírá programové vybavení. Za tímto projektem stojí německý programátor Klaus Knopper. Za zmínku stojí, že jeho manželka má potíže se zrakem, respektive to, že mu pomohla při vývoji speciální distribuce Adriane Knoppix určené pro lidi se zrakovým postižením.

Slax

Malá linuxová distribuce Slax je dílem českého autora Tomáše Matějíčka. Vychází z distribuce Slackware, nabízí jen nejnutnější software pro práci v grafickém prostředí, ale pro běžnou práci je použitelná. Výborná je také pro vyzkoušení a seznámení se s Linuxem. Můžete ji po spuštění celou nahrát do operační paměti počítače a bootovací médium pak vyjmout.

Kromě Slaxu se Tomáš Matějíček veřejnosti asi nejvíce připomněl svým vystoupením v pořadu Den D. Ten vysílala Česká televize, a „soutěžící" zde měli možnost získat peníze od investorů pro své projekty. Matějíček zde předvedl software pro automatické investování na akciových trzích, zájem investorů však nezískal.

Čtenáři Maxiorla a Linux

Maxiorel.cz běží na linuxovém hostingu, konkrétně na distribuci CentOS. Ta vychází z Red Hatu popsaného výše. Návštěvy na Maxiorla z linuxových systémů jsou tvořeny jen necelými třemi procenty z celkového počtu. Na Linuxu nejčastěji používáte Firefox (62 %), následuje webový prohlížeč Chrome (26 %), Opera, Konqueror a další. Je zajímavé, že čtenáře přicházejí z linuxového systému, nejvíce vás zajímají články o Windows 7. Alespoň dle Google Analytics.

Zdroje: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24

Obrázek z upoutávky: c0nstruct0r