Ačkoliv se v našich končinách běžně používá slovní spojení "mobilní browser", dá se stejně často narazit také na výrazy "microbrowser", dále "minibrowser" nebo dokonce "wireless internet browser" (WIB). Všechny názvy ale označují jediné - webové či internetové prohlížeče pro mobilní zařízení, jakými jsou třeba smartphony či PDA. Předěl mezi oběma skupinkami (myšleno mobilní a nemobilní) je zhruba v oblasti nejmenších netbooků a největších PDA.
Všechny mobilní browsery, které usilují o to, stát se populárními, musí překonat řadu překážek. Tou největší je bezesporu to, že displej mobilu má omezené rozlišení, o celkově nižším výkonu ani nemluvě. Problémem třetím bylo donedávna i internetové připojení, to ovšem nemá cenu dnes, v době HSDPA a podobných modulací, příliš řešit. Nezapomínejme ale, že byla i doba, kdy se rychlosti cca kolem 4 kB pokládaly za skvělý výkon.
Aby mohl mobilní browser vůbec fungovat a vyměňovat si se servery data, musí být pochopitelně připojen některou z komunikačních technologií. Obvykle k tomu zařízení využívá samotné mobilní sítě (GSM, GPRS, EDGE, 3G, ...), ovšem dá se dnes narazit i na jiné druhy datových přenosů: Skrze Wi-Fi apod.
Na mobilech jsou zobrazovány stránky všech hlavních typů: HTML, XHTML Mobile Profile (WAP 2.0) nebo WML (ten se vyvinul z HDML - mimochodem, WML i HDML jsou záměrně datově nepříliš náročné způsoby psaní stránek určené pro maximálně efektivní přenosy v omezených datových proudech starších telefonů.
V Japonsku se svého času objevilo od DoCoMo pocházející tzv. "Compact HTML", jakási jednodušší mobilní podtřída HTML. Mobilní browsery zpočátku obsahovaly jen to nejnutnější, nicméně modernější programy si poradí i s plným HTML, CSS 2.1, JavaScriptem nebo Ajaxem.
Také si musíme v rámci kompletnosti informací zmínit, že k historicky vůbec prvnímu použití microbrowseru došlo zřejmě v roce 1997, kdy Unwired Planet (později změnili jméno na "Openwave") uvedla program "UP.Browser", s jehož pomocí některé handsety zahraničního operátora AT&T získaly schopnost zpracovávat již zmíněný HDML obsah.
Za zmínku rozhodně stojí i britská firma STNC Ltd., jež vyvinula microbrowser HitchHiker zamýšlený také jako kompletní UI rozhraní pro dané zařízení. Demonstrační vývojářská platfoma Webwalker, na níž byl HitchHiker prezentován, měla k dispozici pouhý 1 MIPS výkonu. V roce 1999 byla STNC asimilována Microsoftem a její HitchHiker se změnil na Microsoft Mobile Explorer 2.0, který mimochodem nijak nesouvisí s primitivním Microsoft Mobile Explorerem 1.0. Má se za to, že právě HitchHiker byl prvním microbrowserem s unifikovaným renderovacím modelem který zvládl HTML i WAP, dále ECMAScript, WMLScript, a dokonce i POP3 a IMAP přístupy k e-mailovému účtu.
Dnes používané microbrowsery lze rozdělit na celkem 2 hlavní skupinky. Do první patří ty, jež fungují jako interprety speciálním serverem zkomprimovaného a převedeného obsahu a pak na ty, které zkrátka interpretují stránku tak, jak leží na internetu. První skupinka kromě zmíněných serverů samozřejmě vyžaduje i patřičně upravené microbrowsery (některé z nich ovšem zvládají klidně i obojí) a patří k ní zejména Opera se svojí Operou Mini, ovšem také firmy, resp. produkty Novarra, Skweezer či Teashark.
Mobilních browserů z druhé skupinky (pozor - ne vždy ale volně instalovatelných) je k dnešnímu dni zhruba necelých 20. Mezi známější kousky patří zejména Opera Mobile, dále třeba Palmovský Blazer běžící na komunikátorech řady Treo a mnoha Palm OS PDA. Svoje vlastní microbrowsery mají i platformy Series 40 a Series 60. Rozhodně zajímavě působí též i Mozilla Fennec (zatím v betaverzi). Zmínit pochopitelně musíme i Google Android, jelikož jsou to spolu s Fennencem jediné dvě neproprietární řešení.
A jak to vidíme do budoucna? Jelikož jsou dnes (co do funkcí stále tučnější) mobilní telefony pořád hnány dopředu nesmlouvavými zákony IT revoluce, i u těchto zařízení se postupem času zvyšuje výkon, datová propustnost, rozlišení displeje a dostupná RAM. Ovšem mobilní browser vždy zůstane řešením určeným primárně pro mobilní nasazení - tehdy, když budete delší dobu od svého domácího nebo pracovního PC. Zásadním problémem podobných produktů však i nadále zůstane maximální přehlednost zobrazených informací, což je i věc, na kterou bychom při výběru microbrowseru měli hledět nejvíce...
Zdroj: Wikipedia
Bývalý redaktor Maxiorla. Pravidelně čtenáře zásoboval novinkami ze světa IT.
Přidat komentář